Základní možnosti konfigurace ○ Uživatelské proměnné ○ Použití proměnných
V předchozích článcích jsme několikrát narazili na konfigurační proměnné. Bylo zřejmé, k čemu a jakým způsobem slouží: říkaly MicroStationu, jaké složky (adresáře) má použít pro načítání nebo ukládání různých dat.
Podobně lze nakonfigurovat snad všechny operace, které může MicroStation provádět. Proměnné mohou určovat například:
- Které operace se budou provádět;
- jakým způsobem se budou provádět;
- parametry těchto operací;
- složky nebo soubory pro načítání nebo ukládání dat.
Pro práci s konfiguračními proměnnými slouží dialog Konfigurační proměnné dostupný z nabídky Prostředí – Konfigurace… U každé proměnné je uveden podrobný popis k čemu slouží a jaké hodnoty může obsahovat. Proměnných je sice hodně, ale je dobré si je projít, minimálně pro představu, co vše se dá nakonfigurovat.
Důležité je vědět, že můžeme definovat i vlastní – uživatelské – proměnné. Představme si například situaci, kdy pracujeme na 2. etapě nějaké stavby a často připojujeme referenční výkresy z 1. etapy. Ta již byla přesunuta do archivní složky někde na síťovém disku mimo běžné pracovní prostředí, např.:
Z:\Archiv\KAN\Lhota\kanalizace-1\DSP
Při častém připojování referenčních výkresů z různých umístění nemusí být tato cesta ani v historii (Použité adresáře) a musíme ji celou otevírat znova a znova. Co ale v historii trvale zůstává, je volba Vybrat konfigurační proměnnou…:
Takže jdeme na to:
Už dříve jsme viděli, že konfigurační proměnné je možno kombinovat – již definovanou proměnnou lze použít v definici jiné proměnné. V našem případě je pravděpodobné, že archiv naší skupiny KAN budeme potřebovat u více staveb, vytvoříme tedy proměnnou ARCHIV_KAN. Uživatelské proměnné se v dialogu Konfigurační proměnné zobrazují v seznamu Další (a samozřejmě v 1. dvou seznamech Všechny (podle abecedy) a Všechny (podle úrovní)). Pro rychlé vyhledání našich proměnných je proto dobré použít vhodný prefix, např. zkratku jména firmy. Já použiji JE jako Jesyka:
- stiskem tlačítka Nová… otevřeme dialog Nová konfigurační proměnná,
- zadáme
- Proměnná – JE_ ARCHIV_KAN
- Hodnota – Z:\Archiv\KAN\
- Definice – doplní se automaticky, v tomto případě je stejná jako Hodnota,
- Potvrdíme tlačítkem OK.
Abychom s touto proměnnou mohli dále pracovat, uložíme současnou konfiguraci stiskem tlačítka OK dialogu Konfigurační proměnné (potvrdíme uložení souboru).
Znovu otevřeme dialog a podobným způsobem vytvoříme proměnnou pro stavbu Lhota kanalizace 1 DSP, ale v hodnotě místo celé cesty použijeme proměnnou JE_ ARCHIV_KAN:
- Proměnná – JE_ARCH_LHOTA_KAN1_DSP
- Hodnota – $( JE_ ARCHIV_KAN) Lhota\kanalizace-1\dsp
- Definice – Z:\Archiv\KAN\Lhota\kanalizace-1\dsp
Vidíme, že v definici se automaticky vložila hodnota proměnné JE_ ARCHIV_KAN. Jméno proměnné musí být v závorce a před závorkou musí být symbol $ (Alt+36).
Takto samo o sobě to nic moc neznamená. Přednost tohoto přístupu se ukáže, když máme mnoho proměnných pro různé stavby v archívu a musíme z nějakého důvodu celý archív přesunout jinam. Pokud nepoužijeme vnořenou proměnnou JE_ ARCHIV_KAN, musíme přepsat proměnné pro všechny stavby. Pokud ano, upravíme pouze ji a o další se nemusíme starat.
Při každé úpravě konfigurace je třeba uložit změny do konfiguračního souboru, jak jsme na to dotazováni:
V dalším díle si řekneme, co je to za soubor a jak se s ním dá pracovat.
Jesyka 